TERANEV Opava - Obojživelníci | Obecně o Obojživelnících

Obojživelníci (Amphibia) jsou vázaní na vodní prostředí. Larvální stadia obojživelníků se ve vodě vyvíjí a dýchají žábrami. Dospělci dýchají plícemi nebo povrchem těla, ale od vody se většinou příliš nevzdalují a jsou s ní spjatí po celý život. Žijí jen ve sladkých vodách. S rybami mají kromě dalších významný společný znak a to absenci vaječných obalů, vnější oplození a oviparii (vejcorodost). Vajíčka obojživelníků nejsou chráněna jako třeba u plazů kožovitou nebo u ptáků vápenitou skořápkou. U obojživelníků nedochází kromě červorů k přímé kopulaci. Samec se při snášení přidržuje samičky a vajíčka hned oplozuje. Čolci a mloci vypouští sperma v tzv. spermatoforech do vody, kde je samice sbírají kloakou. Jen málo druhů má vyvinutou péči o potomstvo. Larvální stádia, která se líhnou se nazývají pulci. Nejsou příliš podobní dospělým jedincům. Teprve postupně se jim prodlužuje ocas, který je hlavním zdrojem pohybu. Narostou jim nohy, ve většině případů narůstají nejprve zadní, pouze mlokům se vyvíjí napřed přední. Postupně jim mizí žábry, vyvíjí se plíce, oči a sluchové ústrojí. Některé druhy dospívají ve stadiu larvy a celý život tráví ve vodě. Tento jev se nazývá neotenie. Nejznámějším příkladem je axolotl mexický (Ambystoma mexicanum). Rozeznáváme tři základní typy obojživelníků. Jsou to červoři (beznozí) Apoda, mloci (ocasatí) Urodela a žáby (bezocasí) Salientia.

Dělení obojživelníků:

- Urodela - ocasatí

- Cryptobranchoidea - velemloci

- Proteoidea - macaráti

- Amphiumoidea - úhoříci

- Ambystomatoidea - axolotli

- Plethodontoidea - mločíci

- Salamandroidea - mloci

- Salientia - bezocasí(žáby)

- Anura - žáby

- Apoda - beznozí(červoři)

- Gymnophiona - červoři

TERANEV Opava - Obojživelníci

ENERGETICKÉ OBRAZY

Díly Zetor, TZ4K, DESTA

Penzion Boháček